Přes měsíc mám různé bolístky, kvůli kterým jsem výrazně snížil naběhané kilometry. Ještě dva dny před startem závodu jsem nebyl rozhodnutý, jestli běžet nebo ne. Nicméně šance startovat stovku přímo z rodného města a mít možnost to případně v polovině bezpečně zabalit, rozhodly. V pondělí a ve středu jsem zkušebně bolístky otestoval během z práce domů a byť to nebylo ideální, nic se nezhoršilo. Pouze jsem se tím lehce vyšťavil, ale to mne v tu chvíli samozřejmě nenapadlo. A tak se ve středu večer na poslední chvíli registruji rovnou na stovkovou trať a v pátek před osmou stojíme s Ivou, Milošem a Karlem a Karlem (všichni to členové povedené UL-Trail partičky) na startu Jarním Šluknovskem . Na rozdíl od loňska, kdy jsem zcela zázrakem skončil druhý, mám letos ambice pouze doběhnout a proto rovnou hlásím, že půjdu konverzačním tempem. Nicméně většina kolegů má zřejmě jiné úmysly a do úvodního stoupání na Pastýřskou stěnu vyráží poněkud svižně. Chvilku se snažím držet svého konverzačního
O mých bězích na vzdálenosti větší než dlouhé