Je sobota 9. dubna, šest dní před startem závodu a stojím ve vánici na vrcholu Klíče, kde během pár minut napadlo několik centrimetrů sněhu. Z původního pikniku a výhledů do okolí není nic. Tuším, že za pár dní prožiju déja-vu. Ve čtvrtek 14. dubna v den startu sedáme s Milošem a Karlem do jednoho auta, neboť punkový závod má mít i punkovou logistiku a kromě "Punk's not dead!" platí i "Punk rules", jak jsme se o den dříve shodli a to i přesto, že punk nijak zvlášť nemusím. Chci tím říct, že na akci jedeme jednou dodávkou a ne jako nějací pražáci každý svým. Auto necháváme v Mikulášovicich v cíli závodu a pak pěkně šlapeme tři kiláky pěšky na nádraží, abysme se přemístili vlakem na místo startu. Zase takoví pankáči nejsme, neumíme chodit pomalu a máme před příjezdem vlaku fóra přes půl hodiny. A tak zevlujeme. Výhoda je, že Stovka Jarním Šluknovskem startuje přímo z nádraží v Novém Boru, kam dorazíme s opět naprosto nepunkovým předstihem dvou hodin. Začíná pršet
O mých bězích na vzdálenosti větší než dlouhé